Víte, co umí natropit dnešní 15ti letý kluk, když si postaví hlavu a dostane se do sporu s rodiči? A když ty rodiče taky nejsou zrovna ideální, mají své představy o synově budoucím povolání a nenajdou si dost času a trpělivosti, aby se s chlapcem dohodli a nechali ho jít za jeho zálibami? O tom nám vypráví Stanislav Rudolf v novele Ententýny, která byla zfilmovaná. V druhé próze, Nepřeletí mne ptáci, zase dorůstající chlapec Honza, mineralog a houslista, odmítá smířit se s nastávajícím mužem své rozvedené matky, žárlí, staví se na zadní a vyvádí všelijaké pošetilé kousky a směšné hlouposti. Oběma chlapcům pomáhá v jejich pubertálních trablech kamarádská parta, a hlavně rodící se první láska. Stanislav Rudolf vypráví oba příběhy bez zbytečného dramatizování s pochopením druhé strany a s velkou dávkou humoru. Zná dobře svět dnešních mladých, jejich život ve škole, v partě i v rodině, jejich druh humoru, drsná gesta i slang, pod nimiž se obvykle tají velká dávka citovosti a zranitelnosti srdce.